Pro laickou veřejnost je tento pojem naprosto neznámý. Kdo se alespoň trošku zajímá o vědu, tak ví, že urychlovač částic je technické zařízení sloužící k dodání kinetické energie nabitým částicím. Těmi jsou ionty nebo elektrony.
Pomocí urychlovačů se tyto drobné částice zkoumají. Princip spočívá ve způsobení čelní srážky dvou svazků částic stejného druhu. Používají se především ionty olova. Srážkou se částice rozptýlí a po dosažení dostatečné energie vznikají další částice.
Praktický význam
Vědci používají urychlovače ke zkoumání hmoty kolem nás, tedy zkoumají elementární částice tvořící hmotu. Těmi jsou atomy, kvarky a jiné. Tento jev lze zčásti připodobnit k televizní obrazovce.
Obří urychlovač
Pro vědecké výzkumy, které by se mohly uplatnit v praxi, byl postaven obří urychlovač částic na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Urychlovač má obvod 27 kilometrů, pracovat začal v r. 2000 a na jeho činnosti se podílejí i čeští vědci. V současnosti dokáže vyslat proti sobě dva paprsky protonů a iontů rychlosti téměř 300 tisíc kilometrů za vteřinu, co je rychlost světla.
Při čelních srážkách částic lze navodit podmínky, které pravděpodobně existovaly těsně po vzniku vesmíru. Nabízí se tak možnost zkoumat a snad objasnit, jak vesmír vznikl a pochopit fyzikální principy „Velkého třesku“. V nejbližší době zřejmě nelze očekávat velké přínosy pro běžný život, ovšem v budoucnu by urychlovač mohl například přispět k získání úplně nových zdrojů energie.