Z průzkumů mezi občany České republiky vyplynulo, že polovina lidí konzumuje prošlé potraviny. Přibližně 53 procent Čechů někdy spotřebovává potraviny po skončení doby jejich minimální trvanlivosti. Dokonce 48 procent lidí se přiznalo, je jí tyto potraviny i po skončení doby použitelnosti, tedy datu uvedenému v označení „spotřebujte do“, u potravin, které podléhají rychlé zkáze. Tyto závěry zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Minimální trvanlivost potravin
Podle státní zemědělské a potravinářské inspekce se minimální trvanlivostí označují trvanlivé potraviny jako jsou těstoviny, sušenky nebo konzervy. Je možné je bez rizika sníst i po uplynutí uvedeného data, pokud jsou patřičně skladovány a nemají porušený obal. Nejsou závadné, ovšem nelze zaručit jejich chuťové a výživové kvality.
Jen necelá pětina dotázaných uvedla, že potraviny po skončení doby použitelnosti nekonzumuje nikdy. Průzkum ukázal, že se při nakupování potravin řídí podle jejich trvanlivosti častěji rozhodují k nákupu ženy než muži a také lidé s vyšším stupněm vzdělání.
„Spotřebujte do“
Toto značení znamenající dobu použitelnosti se udává u rychle se kazících potravin. Po vypršení této doby nejsou považovány za bezpečné a mohou být zdravotně závadné. Přesto takové potraviny údajně konzumuje více než 48 procent dotázaných. Průzkum ukázal, že lidé si uvedená označení mnohdy pletou.
Čtvrtina lidí potraviny nevyhazuje
Na trhu jsou nabízeny i potraviny, které nemusí být označeny ani datem minimální trvanlivosti, ani datem použitelnosti. Do této skupiny potravin je řazeno čerstvé ovoce a zelenina, houby, lihoviny, víno, žvýkačky nebo ocet. Vyplývá to z povahy těchto potravin, které nikdo nebude jíst zkažené nebo shnilé, nebo se jedná o potraviny, které žádné zkáze nepodléhají.
Jelikož stále dochází ke značnému plýtvání s potravinami, věnoval se průzkum i tomuto celospolečenskému problému, jak plýtvání jídlem označily dvě pětiny dotázaných. Více než poloviny lidí uvedla, že nevyhodí více než desetiny koupených potravin. Necelá čtvrtina pak uvedla, že jejich domácnost jídlo vůbec nevyhazuje. Přesto se v ČR podle odhadů vyhodí 25 kg potravin na jednoho obyvatele ročně. Jedná se asi o 6,4 procent celkové produkce potravin, což je ve srovnání s jinými členskými zeměmi EU relativně málo, ale stále o číslo nikoliv zanedbatelné.